Klub věrných turistů Havířov 2013-2023

************************************************************************************************

V chráněném objektu starobylého chlebovického fojtství najdete včelařský skanzen a muzeum včelařství. V muzeu jsou umístěny úly od nejstarších slaměných úlů až po nejnovější z tvrzeného polystyrenu.
Uvidíte zde i řadu medometů včetně nejstaršího. Nechybí medaile, odznaky a známky s včelařskou tematikou. Mezi exponáty najdete i dekret Marie Terezie o včelařství.

Ve včelařském domě se provádějí kurzy, přednášky, výstavy a oslavy. Pro skupinové zájezdy je připravena videoprojekce o životě včel, přednášky o včelách, včelaření i včelích produktech, ukázky výroby svíček a medového občerstvení. Ve zdejším sklípku zraje medovina a proslulý medový likér Místecký Medák. V objektu se nachází též naučná zahrada včelařsky významných rostlin, včelín, včelařská prodejna a muzeum obce Chlebovice a Bezručova kraje.

Areálem vede tzv. Chlebovická medová stopa. Jde o naučnou stezku s herními prvky při níž návštěvníky doprovází včelka Medulinka. Cílem této stezky je seznámení s chlebovickými zajímavými místy a obory včelaření.
 
Včelí obchůdek Chlebovice a poradenské centrum
Včelařská prodejna v Chlebovicích byla otevřena v roce 1995. Nachází se ve včelařsky naučném areálu Domu včelařů, ve kterém se nachází včelařské muzeum, včelařský skanzen, naučný včelín a naučná zahrada včelařsky významných rostlin. Nabízí nejen včelařské potřeby pro začínající i zkušené včelaře, mezistěny, úly, včelařské oblečení, včelí produkty a výrobky z nich, hry a hračky s včelí tématikou pro děti, svíčky z včelího vosku, trička, med a medovinu atd., ale nabízí i výkup vosku a propolisu, výměnu vosku za mezistěny atd.

Hrad Hukvaldy

Hrad Hukvaldy leží na protáhlém kopci, 150 metrů nad stejnojmennou obcí, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. Kromě prohlídky hradu a obory, která je přístupná na rozdíl od hradu celoročně, je možné navštívit Památník skladatele Leoše Janáčka
Hrad Hukvaldy je jedním z největších hradů na Moravě. Na kopci nad obcí Hukvaldy, uprostřed obory plné daňků a muflonů se tyčí z dálky viditelné, rozsáhlé hradní opevnění hradu. Z jeho věže je krásná vyhlídka do širého okolí na hřebeny Beskyd, městečko Kopřivnici, Příbor a přes Fryčovice až k Ostravě.

První zmínky o hukvaldském hradu pocházejí z roku 1285, jeho počátky sahají asi do poloviny 13. století. Za zakladatele Hukvald jsou považována německá hrabata z Hückeswagen. První z nich, rytíř Arnold z Hückeswagen, přišel do českých zemí na pozvání českého krále Přemysla Otakara I., aby zde zprostředkoval sňatek Přemyslovy dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. K sňatku nakonec sice nedošlo, ovšem Arnold už v diplomatických službách českého panovníka zůstal a dostal od něj území na severovýchodě Moravy. A právě zde patrně až někdo z Arnoldových potomků založil někdy po roce 1250 hrad Hukvaldy.

Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Je zasvěcena patronu zdejšího kraje sv. Ondřeji. V kapli je výborná akustika a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení. Ty jsou pořádány rovněž v tzv. kulatině neboli mottě, což je vlastně předsunuté opevnění, postavené zřejmě někdy v průběhu 15. století. V minulosti zde sídlila vojenská posádka a také se zde nacházelo poddanské vězení. Tady byly ještě v 60. letech 20. století nalezeny okovy a řetězy, kterými byli vězňové kdysi připoutáváni za ruce a nohy ke zdem. Areál hukvaldského hradu s přilehlou oborou je od roku 1994 pravidelně na začátku léta dějištěm Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.

Na hradě Hukvaldy je v průběhu sezóny pořádána spousta akcí – pálení čarodějnic, hledání pokladů, vystoupení šermířů, strašidelná noc, dobývání hradu Hukvaldy, vinobraní, Ondřejská pouť a další.

Obora Hukvaldy a Liška Bystrouška

Jedinečná přírodní památka Obora Hukvaldy se rozprostírá okolo hradního kopce na Hukvaldech a sahá až k vrcholu Kazničov (600 m.n.m), který tvoří její nejvyšší bod. Obora vytváří unikátní přírodní prostředí pro stovky druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou odborníky velmi ceněny.

Obora na Hukvaldech byla založena již za biskupa Viléma Prusínovského (1565-1572). Zvěř byla v oboře chována zejména pro biskupskou a kapitulní kuchyni v Kroměříži nebo v Olomouci. Největšího rozkvětu se dožila obora až v době mezi světovými válkami. Tehdy zde v žilo 550 daňků a 50 muflonů, pokusili se i o chov východoasijského skvrnitého jelínka siky, jehož stádo ale zcela zaniklo. Byly zde zbudovány rybníčky a líheň pstruhů duháků, choval se královský bažant. To vše včetně vynikajicího včelařství zaniklo po druhé světové válce.

Poválečná doba oboře nesvědčila. Větrná smršť roku 1957 navíc vyvrátila letité velikány, které pobořily na jihovýchodě zeď obory a většina zvěře utekla do kozlovických lesů. K opravě provalené zdi došlo až po pěti letech. Obora byla tehdy rozšířena o 80 hektarů lesa na svahu Kazničova. Ze zbylých asi 40 daňků se jich podařilo časem vychovat asi 200 kusů a 100 až 150 muflonů, protože se obora stala "vyhraženou honitbou ministerstva lesního a vodního hospodářství pro vládní a zahraniční hosty" .

Dodnes jsou v oboře k zahlédnutí všechny druhy zvěře, které si zde našly trvalý domov. Ve druhé polovině 70. let 20. století se vyjmenovávaly kromě daňka i zajíci, veverky, kuny skalní a kuny lesní, tu a tam i tchoř, lasičky kolčavy a hranostaj. V norách ve svazích hor lišky a jezevci a v korunách stromů dravci - káně lesní, krahujec, ostříž i jestřáb. Z ostatních ptáků tu žijí kavky, krkavci, divocí holubi (doupňáci), hrdličky a dudci, dále datel, žluna zelená a strakapoud, sojky, kukačky, bažanti a v rozvalinách hradu sovy a přechodně i výr.

Od vstupní brány do obory vede asfaltová silnice až k památníku Lišky Bystroušky, odtud je možno pokračovat buď doleva prudce do svahu na samotný hukvaldský hrad nebo dále rovně po asfaltové silnici, která návštěvníka provede celou délkou obory. Cesta prochází přirozenou pralesovitou částí, otevírají se zde neznámé pohledy na hrad. Na konci obory se nachází bývalá arcibiskupská hájenka, dnes sídlo správy obory.

Velkou raritou obory je skupina 7 buků lesních (fagus sylvantica), vyhlášených za památné stromy. Tyto stromy, které měly mít převážně estetický charakter, mají mimořádně mohutně vyvinutý kořenový systém. Ten je vlivem eroze ve strmém svahu obnažený a vytváří tak dojem neskutečného propletence. K neobyčejně krásným kořenům se váže i legenda o pokladu, který je možná právě pod těmito kořeny zakopán.
 

**************************************************************************

Stálá expozice ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy se do roku 2012 nacházela ve vstupu do průmyslového areálu v centru města.

Prostřednictvím více než tisíce exponátů seznamovala návštěvníky s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od nejstaršího období českých dějin až po současnost. Nejranější období je zachyceno prostřednictvím replik. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století.

Unikátní je kolekce obouvání cizích národů. Jsou zde soustředěny různé typy obuvi ze všech kontinentů světa. Patrně nejvzácnější je soubor textilních střevíčků z období čínského císařství, velmi zajímavá je i kolekce atamanských bot, zakoupená v roce 1911 posledním majitelem buchlovského panství, dále soubor afrických sandálů a velká sbírka obuvi z Indie. Nejpřitažlivějšími exponáty pro návštěvníka jsou opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů, které sloužily v centrální Austrálii k rituálním obřadům. Nejrozsáhlejší a patrně nejucelenější kolekcí sbírkového fondu Obuvnického muzea je soubor obuvi z produkce firmy Baťa. Sleduje vývoj výroby od vzniku továrny v roce 1894 až po rok 1945, kdy byl obuvnický komplex znárodněn.